Pokaždé, když firma něco koupí či prodá, vystaví či je mu vystavena faktura. Tu obvykle dává prodávající kupujícímu. Má několik náležitostí, daných zákonem. První je samozřejmě její číslo, podle kterého je ji možno později kdykoliv dohledat, pokud by nastal nějaký problém.
Dále jsou to kompletní adresa kupujícího i prodávajícího, spolu s jejich IČO a DIČ, pokud jde o právnické osoby. To slouží k tomu, aby nemohla nastat mýlka v tom, kdo daný předmět kupuje či prodává.
Pak je to datum vystavení, které je později doplněno o datum převzetí zboží. Díky tomu se ví, kdy byla pohledávka odeslána a kdy byla přijata. Pokud tedy nastane někde na trase problém, snadno se zjistí, ve kterém článku řetězce vznikl a je tedy i snadnější jej napravit ke spokojenosti obou stran.
Pak tu je samozřejmě i název výrobku, který je prodáván, a jeho množství. Je nutné uvést přesný název, a pokud je tu možnost splést si jej se stejně pojmenovaným produktem, musí být přidána další specifikace, která vyloučí jakýkoliv možný omyl. Chybět samozřejmě nesmí ani podpisy obou stran.
Jak je z výše uvedeného patrné, je dobré, pokud jsou veškeré tyto údaje uchovány pro pozdější použití. Nehledě na to, že jsou používány při účetnictví. Je tedy nutné mít systém, který umožňuje kdykoliv danou fakturu vyhledat. Samozřejmě jsou skladovány papírové kopie, ovšem daleko snadnější je, pokud použijeme fakturační program.
O co se jedná? Jde o počítačový program, do kterého jsou nahrávány veškeré faktury, které jsou podnikem přijaty nebo z něj odejdou. Děje se tak automaticky pomocí čárových kódů, které jsou vždy před výstupem nebo při vstupu naskenovány.
Ty v sobě nesou veškeré uvedené informace, které se následně automaticky správně zařadí a zpracují. To usnadňuje práci zaměstnancům, především účetním, kteří s tím pak ještě dále pracují.
Je tedy jasné, že jeho použití má mnoho výhod, a zvlášť u větších firem by byla škoda jej ignorovat. Koneckonců, je to rychlejší a přesnější, než kdyby to zadávali lidé ručně.